000			02231nam a2200349 i 4500
001			KN4203200008425519
005			20211002012037.0
008			210916s2020 xr |||||||||||||||||cze d
015			_acnb003243387
020			_a978-80-275-0302-5 _q(brožováno) : _cKč 229,00
035			_a(OCoLC)1204253621
040			_aPIG501 _bcze _erda
072		7	_a821.162.3-1 _xČeská poezie _2Konspekt _911
100	1		_aStöhr, Martin Josef, _d1970- _7jn19990010108 _4aut _943829
245	1	0	_aUžitá lyrika / _cMartin Stöhr, Petr Veselý
250			_aPrvní vydání
264		1	_aBrno : _bHost, _c2020
300			_a61 stran : _bilustrace ; _c19 cm
336			_atext _btxt _2rdacontent
337			_abez média _bn _2rdamedia
338			_asvazek _bnc _2rdacarrier
490	1		_aReX ; _v31
520	2		_aPátá sbírka brněnského básníka, publicisty, nakladatelského a časopiseckého redaktora shrnuje verše, které autor napsal zhruba od roku 2012 až do současnosti. _b"Užitou lyriku" je možné definovat jako výdech každodennosti, jako (ne)okouzlení nad světem, v němž nacházíme stále nové inspirace, deroucí se do vědomí. Pro básníka zůstává jedním z hlavních zdrojů brněnské prostředí, město, v němž v duchu Ivana Blatného téměř "každý den končí melancholickou procházkou". Vedle tesklivých ohlédnutí jsou tu ale i bilanční porovnávání, povzdech nad tím, jak se láme čas a v paměti z něho ulpívají chvíle zarmoucení, lítosti, oné "užité lyriky", která bytostně vrostla do lidského života. Stöhrova poezie je jako mávnutí křídel, která přivolávají nejrůznější pocity: tu nostalgické úsměvy, tu přednášky na "katedře smutku", jindy zase až halasovské odkazy. Pokaždé však jde o básně, které spějí k intenzitě prožitku, který se, ať už svou zbytečností, bujarostí nebo oduševnělostí, otiskl pod kůži a o němž i proto lze i dnes vyprávět.
653			_apoezie
655		7	_ačeská poezie _2czenas _92192
700	1		_aVeselý, Petr, _d1953- _7jn20000402523 _4ill _943830
830		0	_aReX _943831
901			_b9788027503025 _f1. vydání _o20201006
910			_aPIG501
998			_a003243387
999			_c49550 _d49550