000			02252nam a2200253 4500
001			KN4203200000102379
005			20211002004302.0
008			140729s2012 xr |||||||||||||||||cze d
020			_a978-80-7422-162-0 : _c159.00 Kč
040			_aPIG501 _bcze
072		7	_a821.162.3-1 _xČeská poezie _2Konspekt _911
080			_a821.162.3-13 _2h
100	1		_aHoráček, Michal, _d1952- _4aut _912734
245	1	0	_aČeský kalendář / _cMichal Horáček ; fot. Jindřich Štreit ; uspořádala s doslov Daniela Iwashita
250			_aVyd. 1.
260			_aPraha : _bNakladatelství Lidové noviny, _c2012
300			_a123 s. : _bobr. příl.
520	2		_aTouto sbírkou autor navazuje na tři různorodé tradice: první jsou literární či malířské cykly inspirované ročním koloběhem, druhou lidový žánr knižních kalendářů, oblíbený zejména v devatenáctém století, a třetí francouzské neboli villonské balady. Tato obtížná lyrická forma, kterou pěstovali básníci ve Francii již od třináctého století, má v češtině krátkou, avšak poměrně bohatou historii. Kromě řady překladů Villonových básní k ní patří i díla původní, na prvním místě 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936), jejichž skutečným autorem byl Vítězslav Nezval. Michal Horáček hledá v rámci villonské balady (kterou tvoří čtyři sloky o celkem osmadvaceti verších se třemi opakujícími se rýmy a refrénem) co nejpestřejší možnosti variací. Pracuje s rozmanitými vrstvami češtiny, zkouší různé rytmy a rýmové sekvence. Francouzskou baladu kříží s jinými žánry buď klasickými, jako je lidová píseň, legenda či lyrickoepická balada, anebo populárními, například s kramářskou písní nebo se sloganem hokejových fanoušků. Spolu s proměnami ročních dob a krajiny se v knize střídají různé hlasy, k nimž kromě juniorů, seniorů, existencí spořádaných i nesolidních patří český fousek nebo Pražské Jezulátko.
653			_apoezie _ačeská _abalady _avillonské balady
700	1		_aŠtreit, Jindřich, _d1946- _4pht _933033
700	1		_aIwashita, Daniela, _d1971- _7js20060602028 _4hst _933034
910			_aPIG501
999			_c39181 _d39181