Městská knihovna Milevsko

Přeloženo z francouzštiny

Zraněný mladík se uprostřed tuhé zimy ocitá v odlehlé vesnici v kanadských lesích. Matthias, který se o cizince stará, žije ve srubu za vsí a ostatní mu za tuto službu nosí potraviny a dřevo na otop. Všichni obyvatelé jsou podivíni, ale zároveň jsou svým způsobem zcela stejní - tvoří komunitu, kde odlišností není třeba. Všechny ubíjí nekončící chlad a sněžení, které je odřízlo od jakékoli komunikace s okolním světem. Každý něco skrývá, cosi zatajuje, bojí se a zároveň doufá, že nezůstane opuštěný. Nikdo neví, kdy přijde vysvobození a místní jeden po druhém odcházejí do neznáma. Dva muži ve srubu postupně nalézají oporu ve vzájemném přátelství, které jim snad poskytne tolik potřebnou naději. Do blíže neurčené vesnice, snad někde v kanadských lesích, se v blíže neurčeném čase dostane zraněný mladý muž. Lidé jsou od vzdálených měst odříznutí závějemi sněhu, jsou bez elektřiny a docházejí jim zásoby. Přesto se zraněného ujmou a ubytují ho u podivínského Matthiase ve srubu nad vsí. Za dodávky potravin a za dřevo na otop se Matthias uvolí o mladíka pečovat. Občasné návštěvy řídnou, ti, kdo mohou, uvězněnou vesnici záhadně opouštějí. Matthias a jeho vnucený spolubydlící tvoří podivné společenství, plné pochopení i podezřívání. Každý má své tajemství, na které téměř bez ustání padá nový a nový sníh, jenž tíží domy i duše...