Městská knihovna Milevsko

Dávno zaniklý svět kočovníků s pestrobarevnými vozy, tajemství přírodní magie a život slovácké vesnice pod buchlovskými kopci. Vydali jsme se na cestu toho roku, kdy zima byla příliš krutá a jaro stále nepřicházelo. Kola našich barevných vozů se roztočila proti proudu řeky, která se úžila tím víc, čím blíže jsme byli velkému městu, ve kterém lidé mluvili rachotivou řečí a žil v něm císař vládnoucí velké říši. Roztočila se i kola mého života, který, doposud uzavřen v náruči mé rodiny a v divoké kráse našich koní, se začal ubírat směrem, kde víno teče proudem, silná slivovice odpočívá v chládku a kde ženy jsou voňavé a oblé jako čerstvě napadané meruňky. Jak jsem se dostal z místa, kde se Dunaj vlévá do širého moře, až pod buchlovské kopce? Z hlučného tepla mé velké rodiny do zámeckých stájí a domku ve vsi, kde se na mou snědou tvář dívají s nedůvěrou?Budu vám vyprávět příběh o snech, o černých hřívách a světlých vlasech, o přátelství, lásce, válce i větříku, který jeho nit zavane, kam se mu jen zachce. Bude to příběh o životě člověka. Dávno zaniklý svět kočovníků s pestrobarevnými vozy, tajemství přírodní magie a život slovácké vesnice pod buchlovskými kopci.To je krásný snový příběh autorky Kateřiny Dubské.

Nejde však o žádný historický popis a fakt, že hlavním hrdinou je Rom, nemusí čtenáři vnímat jako to nejpodstatnější. "Je to především příběh o člověku, který je jiný. Jak jsem si už ověřila, našli se v něm i lidé, kteří s Romy nemají vůbec nic společného. Ale rodina mojí matky pochází z kraje pod Buchlovem a traduje se, že přišla odněkud z Balkánu, prapradědeček obchodoval s koňmi a jmenoval se Gabriel," prozrazuje autorka. Vyprávění končí v polovině 20. století, chvíli před tím, než Romy, podobně jako Židy, postihla jedna z nejstrašnějších ran osudu.